Guillaume Faye – Proč bojujeme

Dovolte, abychom zde zveřejnili recenzi knihy Proč bojujeme od Guillaume Faye:

„Proč bojujeme je důležitou knihou. Faye v ní zaujímá nekompromisní pozice, díky nimž na sebe dobrovolně uvaluje klatbu kacíře, jímž pro současný weltanschauung západní společnosti rozhodně je. Ba, co více: Fayechce být přímo krysařem současného Západu! Faye velice dobře chápe čemu bílí Evropané čelí: vlastní genocidě. Ví, že už není čas na to bavit se dvojím jazykem a lísat se k systému jenom proto, aby bylo vydobyto trochu společenského prostoru pro identitární aktivity. Situace je kritická a Faye svým dílem popisuje realitu, ve které žijeme a která nás v podobě kataklyzmatické katastrofy čeká. Proto je jeho kniha plná narážek na některé novopravicové autory, kteří brojí proti systému, ale přitom jsou vůči němu komfortní a bojí se nazývat věci pravými jmény. Nejednají z nevědomosti, ale ze strachu a korektnosti, tvrdí Faye. Ačkoliv Faye nikoho nejmenuje, je jasné, že míří zejména na svého bývalého blízkého spolupracovníka Alaina de Benoista.

Faye-Guillaume-Why-We-FightDe Benoist je bez debat veliký myslitel, který identitárnímu hnutí otevřel v mnohém oči a vymezil témata budoucnosti. Udělal hodně práce, ale ruku na srdce: nemá Faye pravdu, když odvážně tvrdí, že Nová pravice, v čele s de Benoistem, už zašla svou korektnosti a akademičností moc daleko? Faye dobře cítí de Benoistovu nepoctivost. De Benoist vždy svět pojmenovával jako neuspořádaný chaos, jemuž lidská vůle a vrozené dispozice udávají formu, prohlašoval že dějiny jsou vždy otevřené, že každá pozice musí být v každém dalším okamžiku obhájena činy. De Benoist pojímal svět z pozic „surhumanismu“, tak jak jej známe od dob Nietzscheho. Takové myšlení nezná osud, jemuž nelze čelit (a to třeba i tragicky), ani abrahamovský fatalismus. Přes to všechno, co kdy de Benoist proklamoval, dospěl na počátku nového milénia k poraženecké a fatalistické pozici, že milióny allogenních barevných už zůstanou v Evropě navždy: bílí Evropané se musejí smířit s pozicí, že na dům, který byl jimi vybudován, májí nárok i jiní. Tím však rezignoval před svým pojetím světa/dějin a zaujal stanovisko komunitaristického chiliasmu, poté co jej v polovině 80. let přivedl do společenské diskuse myslitel skotského původu působící na univerzitách severní Ameriky Alasdair MacIntyre (katolický konvertita a ex-marxista). A už tehdy z něj byl cítit závan rezignace velící k útěku ze světa a vzdání se vůle po obrácení kormidla dějin, k životu benediktinských světců a utopistů doufajících ve shovívavost cizích dobyvatelů. Už tedy ne evropská reconquista v podobě „velikého poledne“, ale pouze osvobozené ostrůvky „ranních červánků“ v moři komunitární Evropy. Zde je ta nepoctivost a zrada sebe sama, na kterou Faye konfrontačně upozorňuje.

De Benoist ve své zásadní stati O nominalismu mluví o dějinném úkolu, jewwfž si musíme uložit: skrze heroický subjektivismus stvořit novou archeo-futuristickou epochu, která vyvede evropský lid z krize a založí kvalitativně odlišné evropské vědomí, čímž překoná modernu. De Benoist tento úkol oprávněně označuje za „nadlidský“. Je to pro něj úkol, který nebyl od dob neolitické revoluce (přechod k zemědělskému způsobu života) a příchodu abrahamovských náboženství uskutečněn. De Benoist od tohoto plánu poraženecky ustoupil. Fayejej dobrovolně přijal: z našeho identitárního vědomí a činů, tedy dění, musí být stvořeno nové bytí. Fayevitalisticky přijímá Nietzscheho „surhumanistický stav mysli“, který předpokládá v každém dalším okamžiku možnou dějinně-epochální změnu. „Tam svět se hne, kam síla se napře“, je heslo Tyršovo, ale přeneseně iFayeho. Proto byla sepsána kniha Proč bojujeme: bylo potřeba vymezit pojmy, které se skrze subjektivní mysl a činy budoucí elity promění v objektivní realitu. Knihu Proč bojujeme se proto odvažuji kontroverzně nazvat, a nemohu si pomoci jiným příhodným pojmenováním (ač vím, že budu označen za totalitaristu tahajícího za nitky minulosti), „mýtem 21. století“ ukazujícím směr ke čtvrtému věku evropské kultury (po starověku, středověku a moderně). A Faye pro tento čtvrtý věk Evropy vytyčuje základní a v pravdě archeofuturistické axiomy: rasa, eugenika, Euro-Rus, aristokratismus, organická demokracie, meritokracie, solidarismus, jaderná energetika, technověda a dvourychlostní hospodářství.

Fayeho kniha by měla být čtena všemi, kteří to s odporem vůči současnému stavu Evropy myslí vážně. Přes různé oprávněné výtky vůči Fayemu (např. jeho přehnaná islamofobie) je to dílo výborné a nad jiné aktuální, ačkoli již 15 let staré, což však jen dokazuje autorovy kvality a vizionářství. Faye v něm nastiňuje současnou dějinnou situaci a odhaluje nepřítele, ale nejen to: je zde vymezeno to, co se musí vůlí prosadit, aby rasa, která v průběhu dějin dobyla celý svět, pro svou budoucnost teď uhájila vlastní domov. Kniha Proč bojujeme tak nesmí chybět v knihovně žádného evropského partyzána.“ Autor: Vítězslav Jinoch

Book review in english language

Knihu možno zakoupit na těchto stránkách, ale i odkazech uvedených dále uvnitř.

Facebook Proč bojujeme, Generace identity, Proti průdu, Knihkupectví Brno.

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *